náš tým

Zakladatelky

Monika Mihalíková

Jak jsem se dostala k tancování: K tanci jsem se dostal náhodou, na lyžařském výcviku mě oslovil trenér, zda bych neměl zájem zkusit tanec. Tak jsem to zkusil, společně s bráchou.

Moje životní motto: ,,Život je boj!"

Na tancování mě baví: Na tanci mě nejvíce baví, že když tančím, nemyslím na ostatní věci. Soustředím se jen na tancování.
V Tanečních bez obleku učím proto, že mě baví předávat své zkušenosti dál a také máme super kolektiv lektorů.

Monika

Iveta Vancáková

Jak jsem se dostala k tancování: Již od dětství jsem všechny bavila svými tanečními kreacemi, takže mě rodiče dali na tancování a mě to šlo a bavilo mě to.

Moje životní motto: "Balance v životě - ne jen brát ale i dávat", "Hlavně se z toho ne...", "Všechno se děje z nějakého důvodu"

Na tancování mě baví: Tanec je moje životní láska, byl tu pro mě v těch krásných momentech a pomohl mi v těch horších momentech, naučil mě hodně a dal mi do života mnoho úžasných lidí díky kterým je můj život hezčí. Tanec je radost :-)

Iveta

Vášeň pro tanec

Jsme tým tanečníků, který se věnuje tanci na profesionální úrovni a naši vášeň pro tanec rádi předáváme dál. Snažíme se vždy naučit vás tancovat, vést a naslouchat způsobem, který je pro vás vhodný, abyste se vždy cítili příjemně a pohodově. Tanec je skvělý způsob, jak zrelaxovat po těžkém pracovním dni, pobavit se, naučit se něco nového, v neposlední řadě je to příjemná pohybová aktivita, díky které formujete svoji postavu a fyzickou kondici.

Dámy, my víme, jak je někdy těžké svůj protějšek přesvědčit, aby s vámi šel do tanečních a už vůbec je nutit do obleku... Aby jste se při tanci cítili pohodlně a uvolněně, někdy to jednoduše chce zahodit oblek i formality, obléct si džíny, tričko a přijít si zatancovat k nám. Proto jsme vymysleli projekt “Taneční, do kterých nemusíte v obleku”

Naši Lektoři

Ríša

Jak jsem se dostal k tancování: K tanci jsem se dostal v osmi letech, když mě rodiče přihlásili do tanečního kroužku. Postupně jsem se tanci začal věnovat intenzivněji, přešel do soutěžního klubu, začal jezdit na soutěže a tanec se stal nedílnou součástí mé každodenní rutiny.

Moje životní motto: ,,Poučit se ze svých chyb a neopakovat je."

Na tancování mě baví: Nejvíc na tanci mám rád to, že jakmile vstoupím na parket a začnu tancovat, všechny ostatní problémy zmizí a já se soustředím jen na samotný tanec.

Eliška P.

Jak jsem se dostala k tancování: Od 4 let jsem se věnovala baletu. Pak ale přišel čas na změnu, každopádně jiná varianta než zůstat u tance nepřipadala v úvahu. A tak jsem se dostala ke sportovnímu tanci. Přiznám se, že nejvíce mě jako malou holku přilákala představa, že budu jednou tančit v těch nádherných tanečních šatech.

Moje životní motto: ,,Úsměv je to nejkrásnější, co si můžeš vzít na sebe."

Na tancování mě baví: Na tancování miluju propojení hudby a pohybu.
Když tančím, dokážu se úplně uvolnit a užít si všechny pohyby naplno. Tanec je plný radosti, emocí, elegance a hravosti. Vždy si v něm najdu to, co zrovna potřebuji a to mě na něm baví.

Honza

Jak jsem se dostal k tancování: K tanci jsem se dostal náhodou, na lyžařském výcviku mě oslovil trenér, zda bych neměl zájem zkusit tanec. Tak jsem to zkusil, společně s bráchou.

Moje životní motto: ,,Když nejde o život, jde o nic"

Eliška

Jak jsem se dostala k tancování: K tanci jsem se dostal náhodou, na lyžařském výcviku mě oslovil trenér, zda bych neměl zájem zkusit tanec. Tak jsem to zkusil, společně s bráchou.

Moje životní motto: ,,Život je boj!"

Sebastian

Jak jsem se dostal k tancování: K tancování jsem se dostal pres kamaráda. Na letnim tabore nas (vedoucí) večer potom, co děti šly spat, ucil zaklady waltzu samby chachi atp. Rok na to jsem na gymnaziu sel do tanecnich, ale myslim ze jsem mel uz od tabora jasno, ze to bude pro mne.

Moje životní motto: ,,Stesti (byt stastny) je o tom se pro nej rozhodnout, takže ja si ho vybiram. kdykoliv a kdekoliv."